prace: Prace me bavi. Dikybohu. Nedovedu si predstavit kazdej den chodit do prace, kterou nemam rada. Zacinam nejdriv v pul jedenacty rano a koncim nejdyl ve dvanact. Uz se dokonce i prestavam bat chodit v noci Londynem, i kdyz peprak bych z ruky nedala. Lidi v praci jsou tu my nejlepsi kamosi, jsou hrozne fajn. Majitel pubu Tonny je sice pitomec, vsichni z nej maj bobky, ale ja jsem se s nim zatim do zadnyho konfliktu nedostala a vetsinu casu tam stejne vubec neni...navic ted odjel na dva tydny pryc, takze mame vsichni takovy maly prazdniny. Vsechno zabezpecuje Jason a Danny. Danny je Anglan, coz pro me znamena, ze mu neverim ani slovo. Kdyz prijdu pozde a Danny mi rekne Don´t worry, tak me to rozhodne neuklidni, Anglani jsou hrozne neuprimny lidi, jednou se z ty svy zdvorilosti zblaznej. Vcera jsem se o tom bavila s Tomem (nemeckej klucina, co s nim pracuju (nejmenuje se Tom, ale rikame mu tak, protoze jeho jmeno je proste nevyslovitelny)) a ten rikal to samy: kdyz ti poda ruku Anglican, tak si ji jdi umejt. Navic Danny je linej, s nicim nepomuze a od rana do vecera v jednom kuse pije pivo s limonadou, takze je vlastne celej den silne podnapilej. Na druhou stranu Jason (Australan, 27) je fakt super, vubec se nechova jako sef, je s nim hrozna sranda a furt nam neco kupuje...temer kazdej den mi nosi red bulla (prej vypadam furt unavene) a kazdou chvili doma neco navari/napece a prinese nam to. A pres cely lytko ma tetovani Pearl Jam:)) Vcera prede me vecer postavil pul sklenice zlaty tequily (asi tak dva velky panaky v sobe) a rek, ze dokud to nevypiju, tak nemuzu pracovat:) asi po deseti minutach konecne pochopil, ze od svyho maturaku tequilu opravdu nemuzu a nalil mi stejny mnozstvi vodky... No a Tom (22) se vcera dozvedel, ze ho konecne po dvou letech prijali na nemeckou univerzitu, takze to tu behem ctyr dni bali a jede dom, coz je mi hrozne lito, protoze je fakt fajn s nim pracovat. No ale kazdopadne dnes je po praci rozluckova party, na kterou se docela tesim...navic prej pujdem do casina:) a navic, kdyz se nekam jde po praci, tak vse plati Jason. Vcera dal Danny na net inzerat, ze shani novyho barmana, takze vcera v jednom kuse zvonil telefon a podle toho, jak se Dannymu zdali ty lidi po hlase v telefonu, tak je bud pozval na interview nebo nepozval (na C.V. se vazne nekouka, holky se prijimaj podle vzhledu, kluci podle toho jak jsou pratelsky). Takze postupne prislo asi deset kluku na interview, a tak jsme my za barem meli cely odpoledne o zabavu postarano - jednoho po druhym jsme hodnotili:)) No ale nakonec je myslim prijatej nakej osklivej Australan a Tom se nam vysmiva:) No jinak moje uroven anglictiny se sice pravdepodobne zvysuje, ale rozhodne spokojena nejsem. Prvni dny v praci to byla docela katastrofa, ale vznikaly vtipny situace - obcas, kdyz je frmol, nekdo mi neco vyklada a ja nerozumim, tak misto abych se zeptala co rikal, tak to odkejvu...no a tak v pondeli prisel nakej chlapik a rikal, ze jsem neprisla...vubec jsem netusila o cem mluvi, ale nakonec z toho vylezlo, ze jsem mu nevedomky odkejvala rande:))
byt: Tak nejak si nejsem poradne jista, s kym bydlim...toci se tu strasne moc lidi. Spolubydlici a jejich kamosi, ktery jsou tu sice na navsteve, ale ta navsteva trva uz nak dlouho... ale je mi to jedno, skoro tu nejsem - vetsinou jsem v praci a kdyz mam volno, tak rozhodne nehodlam ztracet cas valenim se doma. Jinak z tech vsech lidi tady povazuju za svy kamose jen dva lidi - Itala a Mexicana, zbytek jsou jen spolubydlici. Danielle (Ital) se chce taky stehovat a taky chce jen o par ulic dal, takze se mozna budem stehovat spolu. Vlastne jen ja, Danielle a Javier (Mexican) neco opravdu delame...Vsichni mi po mym prijezdu rekli, ze tu studujou anglictinu a pracujou: studium spociva v tom, ze maj skolu (nebo budou mit, ted jsou asi prazdniny) tri dny v tydnu, vzdycky jen dve nebo tri hodiny. Prace zase spociva v tom, ze jednou za ctrnact dni jdou delat na pet hodin hot dogy na fotbalovej stadion a pak tri dny dospavaj. Jinak jediny, co delaj je, ze jedi, pijou colu a valej se u televize. Ale je s nima sranda a furt si chtej povidat, takze si rozhodne nestezuju, jen je zajimavy sledovat, jak nektery lidi dokazou travit svuj cas (za penize rodicu).
ja: Uz se mi zaclo stejskat...po nekom vic, po nekom min a po nekom vubec a zaroven strasne moc... Ale nedovedu si predstavit, ze by mi TED mohlo byt nekde lip...jsem tu krasne izolovana od vseho taborskyho stesti i nestesti. Nedokazu rict, jestli jsem stastna...myslim, ze stejne tak, jako muze byt vzdycky hur, tak muze byt vzdycky lip. Obzvlast mne. Ale spokojena asi jsem... Bavi me ta samostatnost a nezavislost, za coz ale nemuze Londyn, to si zaziva kazdej, kdo prestane bydlet s rodicema. Poprvy v zivote jsem si kupovala prasek na prani a hrozne jsem si to uzivala:))
Londyn me silene bavi...furt je na co koukat. Vsude na svete jsou divny lidi, ale tady jich potkavam vazne hodne. Vcera jsem cekala na bus a na zastavce stal takovej slusne vypadajici pan v obleku a strihal si vlasy vzadu na hlave, pak si je prohlizel a hazel na zem...
