jizvy

Nak to psani zanedbavam, ale fakt nemam vubec cas, coz je na jednu stranu strasne fajn, na druhou stranu to moje hlava nezvlada vsechno pobirat. Nefotim a bojim se, ze si nebudu vse pamatovat...ach jo. No nicmene vcerejsi vecer asi nezapomenu...Jako kazdej ctvrtek si celej den v praci planuju, co vsechno musim vecer udelat (protoze koncim vyjimecne v 6) a jako kazdej ctvrtek se z hospody hrabu v casnych rannich hodinach. Vetsinou s modrinama, skrabancema a vcera dokonce s rozbitou hlavou...Londyn je proste drsnej:) Celou noc to krvacelo, ale z nemocnice mam odjakziva hruzu, takze me tam vazne nikdo nedostal a nedostane. No a jak se to stalo? Pri presunu z jedny hospody do druhy do me Jason chtel pravdepodobne pratelsky strcit, nicmene opilost jeho i moje zpusobila pad obou dvou, ten muj nanestesti na hranu chodniku. Sranda je, ze bych si toho asi vubec nevsimla, kdyby mi to neudelalo pozdeji krvavou skvrnu vzadu na triku. No tak tohle uz je trosku moc no... Vtipny ale bylo, jak se takovahle senzace rozsiri - rekla jsem to ten vecer asi peti lidem a druhej den prislo asi dvacet lidi se me zeptat, jestli uz je to lepsi:).
Jason se chysta seknout s touhle praci koncem rijna, takze se kazdej den oslavuje. Navic vcera v noci Jason vyhodil myho australskyho kolegu, kterej mi vazne nesedel, takze o duvod navic k oslave.
Ve vedlejsi hospode delaj strasne fajn lidi, kdyz se nekoho ptam proc prijel do Londyna, tak vetsinou odpoved zni, ze prijel na tejden navstivit kamose a zustal tu nebo neco takovyho...jeste mi snad nikdo nerek, ze se rozhodl se sem prestehovat...prej: prijedes na mesic, zustanes ctyri roky, normalka. Zajimavy, jsem zvedava, jak to bude se mnou...ale tahle komunitka lidi mi vazne sedi. No nicmene Jason si chce otevrit svou vlastni hospodu a uz se me ptal, jestli bych opustila Wheatsheaf a sla makat pak k nemu...no tak to samozrejme ano, protoze lepsiho sefa asi nikdy nikde mit nebudu (ovsem samozrejme nepocitam taborskyho Marka:). No a dnes mam pul dne volno a vazne ho hodlam stravit regeneraci (tela i duse), hlava sice porad docela slusne boli, ale uz to nekrvaci dikybohu.